V závěrečném utkání letošní soutěže jsme zajížděli do lovosické haly s bodovým mankem 6 bodů z minulého zápasu.

V posledním domácím utkání letošní sezóny jsme opět předvedli katastrofální výkon zejména na útočné polovině. Nebyli jsme schopni správně zahrát ani jednu z našich akcí, vyběhnout do rychlého protiútoku, proměnit tříbodové střely, trestné hody či úspěšně zakončit otevřenou a „tutovou” střelu z podkoše.

Ve druhém utkání série o postup v boji o 5. místo jsme se v domácí aréně utkali s mosteckým tymem „B”. Věděli jsme, že díky přesvědčivé výhře na Mostecké palubovce, která skončila rozdílem 20 bodů, jsme měli velkou rezervu pro případ, že by se dnešní zápas nevyvíjel dobře. Díky této rezervě jsme dokázali „vybojovat“ postup do závěrečné části play-off o 5. místo i přes dnešní zcela zaslouženou prohru.

V prvním utkání nadstavbové části jsme zajížděli do Mostu, ke vzájemnému semifinálovému utkání o 5-6. místo soutěže.

Netradičně ve čtvrtek jsme zajížděli na náš poslední zápas základní skupiny v této sezoně. Vzhledem k našemu postavení v tabulce, by nám případná výhra sice nezajistila lepší postavení v tabulce, ale vyřadila by Roudnici ze 4. místa, které znamená postup do play-off. Bylo tedy o co hrát.

V předposledním utkání základní části letošní sezóny, jsme na domácí půdě přivítali celek z Mostu.

V rotaci devíti hráčů, ve které chyběli 2 členové základní sestavy a téměř polovina osazenstva ještě stále trápily dozvuky viróz, se v pátek 3. února utkala s Českou Lípou v Křešické aréně.

Do utkání v Lovosicích jsme zajížděli s tím, že chceme navázat na předchozí společné utkání, které jsme vyhráli vysokým rozdílem 80:51. Věděli jsme, že nám má soupeř co vracet, a proto jsme očekávali, že tento zápas nebude veden ve stejném duchu, jako ten předchozí a bude se jednat o zcela jiné utkání.

Utkání ve velmi omezené sestavě devíti hráčů, přičemž jeden se do zápasu nezapojil kvůli nemoci, druhý měl problém s kolenem, třetí byl čerstvě po nemoci a čtvrtý měl několika měsíční pauzu kvůli zraněni, se proti ústeckým Skřivánkům nedařilo v žádném směru.

Utkání v Lounech, na které jsme letos oproti loňskému ročníku dorazili včas, nebylo vůbec jednoduché. Věděli jsme, že si musíme pohlídat soupeřovu největší zbraň, kterou je hra 1 na 1 a útočné doskoky.