Od první minuty utkání bylo jasno, kdo má navrch. Domácí mužstvo nás přehrávalo pomocí jednoduchých clon na míč, po kterém následoval jednoduchý koš z vymezeného území. Ačkoliv máme jasně danou obrannou taktiku určenou právě pro tyto situace, nebyli jsme schopni nikdy zareagovat správně a vypadalo to, jako bychom nevěděli, co znamená, když jeden hráč odcloní druhého.

Tento aspekt, který byl způsoben především naším nesoustředěním a nulové komunikace v obraně, nás stal neustále navyšující se bodový rozdíl soupeře, díky kterému se snižovala šance na vítězství.

O neméně horší byl i náš útok. Oproti soupeři jsme disponovali „běhavější“ sestavou. Bylo tedy jasné, že musíme soupeře uběhat. Bohužel to vypadalo, že spíše uběhal soupeř nás. Neustále jsme se přizpůsobovali tempu domácích místo toho, abychom na ně nastoupili a donutili je ke ztrátám míče. První poločas byl zakončen stavem 39:25 pro domácí, což byl jejich nejvyšší bodový rozdíl zápasu.

Nástupem do druhé poloviny nám nezbývalo nic jiného než změnit systém obrany na zónu. Ačkoliv jsme tento systém ještě nikdy o sezóně nepraktikovali, neboť obecně máme skvělou osobní obranu s výjimkou tohoto utkání, museli jsme sáhnout po změně, která by mohla zvrátit vývoj utkání.

Třetí čtvrtinu jsme bránili systémem 3-2. Nechtěli jsme totiž, aby měl soupeř jednoduché a volné pozice k trojbodové střele, protože jsme věděli, že pokud se střelecky chytí, je těžké ho zastavit.

Díky změně obrany jsme začali postupně ukrajovat bodový rozdíl, který se pohyboval již pod hranici 10 bodů. Bohužel, navzdory našim obavám, se soupeři i přes zvednutou ruku, tak říkajíc v obličeji, podařily 3 úspěšné tříbodové střely, díky kterým opět odskočil na dvojciferný rozdíl.

Poslední šancí, byla varianta zónové obrany 2-3. Věděli jsme, že sice soupeř v průběhu třetí čtvrtiny vsítil do našeho koše tři tříbodové střely, nicméně to byly jediné úspěšné hody z dlouhé vzdálenosti, s výjimkou jedné, za celé utkání. Důležitější v ten moment bylo, abychom zastavili jejich jednoduché skórování po clonách na míč, které nás trápily již od samotného úvodu utkání.

Zariskovali jsme a změnili jsme obranu na dva nahoře, tři dole. Tímto krokem jsme „ucpali bednu“ a nedovolili soupeři jednoduché zakončení. Ten risk přinesl nečekané ovoce. V 8. minutě závěrečné čtvrtiny jsme snížili bodový rozdíl na pouhé 4 body s stavem 58:54 a schylovalo se k pořádné zápletce.

Celý tým se celou poslední čtvrtinu vyhecoval. Bylo slyšet fandění i z lavičky a hráči na hřišti spolu neustále komunikovali a hlásili si každý pohyb. Na palubovce byl úplně jiný tým, než se prezentoval v předchozích čtvrtinách a domácí tým měl zadělán na pořádný problém.

Poté to byl souboj o každý míč, ale nás tlačil čas. Museli jsme do naší zónové obrany přidat celoplošný pressing po vyhození z autu, abychom soupeře donutili ke ztrátám.

Místo ztrát, se nám bohužel podařilo udělat několik zbytečných faulů po sobě, čímž jsme si rychle nastřádali 4 týmové chyby. Každá další tedy soupeře posílala na čáru trestných hodů, které poměrem 4/3 dokázal proměnit.

Celé utkání bychom shrnuli tak, že nám 3 čtvrtiny trvalo, než jsme se dokázali probrat a jeden druhého jako tým, společně podporovat a navzájem mezi sebou komunikovat. Komunikace a bídné trestné hody, je totiž to nejdůležitější, co nám v Lovosicích chybělo a co nás stálo vítězství.

ASK Lovosice – BK Děčín Křešice 65:58 (24:13, 39:25, 51:39)

Body: Jezbera 19 (3x3), Stárek 14, Cafourek 9 (1x3), Přeučil 8, Fedoruc 6, Tauš. Trestné hody: 20/6.