Sobotní utkání s Tygry Praha bylo poločas otevřená partie. Bohužel druhý poločas se trenér domácích rozhodl, že vyhraje za každou cenu a s pohledným basketbalem byl konec. Už jsem se naučil respektovat zataženou obranu, ale toto byl spíše styl, nech je střílet a pak to doskočíme.

Bohužel jsme se druhý poločas nedostali s našim menším týmem do koše, takže nás čekala porážka. Ale kluci bojovali a vše, co dělali, tak dělali správně. Že nyní ještě nedají hráči 2009 a 2010 koš z dálky nám nevadí, to prostě přijde. Pro nás je toto velmi důležité. Jsem moc rád, že kluci stále chtějí hrát a hledají cesty, jak se do koše dostat. Jestli nás poté někdo přeskáče či nás nechá střílet, to už tolika neovlivníme.

Takže i po prohře kluci dostali pochvalu, protože si ji prostě zasloužili. Tým Tygrů je fyzicky někde jinde a já jim jen přeji, ať se i nadále zlepšují, protože si myslím, že v sobě někteří mají velký potenciál a mohou být opravdu dobří!

Druhý den nás čekal tým z Folimanky, který má ve svém středu také několik mladších hráčů, ale nám ten zápas nezačal vůbec dobře. Spíše než začal, tak jsme přišli o tři důležité hráče. Jeden odjel na hory (u nás jsou prázdniny), druhý přes noc onemocněl a třetí si den předtím na hřiště za barákem vykloubil prst.

Bez těchto tří hráčů se nám velmi zúžila rotace a my dokázali vzdorovat pouze první čtvrtinu. USK již hrálo vyspělý basket, plný pohybu a dá se říci, že v tom zápase byli prostě od 2. čtvrtiny jasně lepší. Musím zdůraznit, že to byl ale úplně jiný basketbal a to celých 40 minut, a proto mě hodně mrzí, že jsme nebyli kompletní, oběma týmům by to dalo mnohem více. V zápase se nám poté zranil ještě další hráč, takže dvě sádry z tohoto víkendu není moc dobrá bilance :-(

Každopádně opět děkujeme za zkušenosti a my se prostě jen budeme posouvat dál a dál a uvidíme, kam až to bude stačit!