Ještě před tímto turnajem ale tým Válečníků, který bude letos na domácí palubovce pořádat MČR, sehrál přípravné utkání s loňským mistrem v kategorii U11. Zápas to byl skvělý, ale s jednou obrovskou kaňkou na závěr, kdy se nám zranil náš nejlepší hráč a velká naděj děčínského basketbalu Jony. Bohužel i toto ke sportu patří a Jony tak doplnil další dva zraněné Vojtu a Maxe.

Osobně jsem očekával, jak se s touto záležitostí tým vyrovná, ale vyrovnal se skvěle. Kluci od začátku zápas s Teplicemi ukazovali, že jsou lepším týmem. Byla na nich vidět velká chuť do zápasu a asi i velká chuť nahradit kluky, za které sami hráli! To samé se dělo i druhý zápas proti Litoměřicím, což byl zápas ještě o něco těžší než ten první. Válečníci tedy udrželi neporazitelnost v této sezóně a připsali tak dvě výhry v boji o MČR.

Byl jsem před zápasem pln očekávání, protože jsem hodně soucítil s Jonym, který by si moc přál hrát, ale když jsem ho viděl při zápase, jak funguje, jak klukům pomáhá a fandí jim, věděl jsem, že ten zápas hraje s kluky taky a vlastně jsem byl v klidu! Vím, že se uzdraví a všem to letos ještě ukáže!

Děkuju za podporu rodičům, která je opravdu důležitá, nikdo by se neměl stydět zafandit svým dětem, protože je to opravdu radost! Jsem rád, že v tomto fungujeme velice dobře a že tým dostává svou tvář a i přesto, že je v našem týmu spoustu mladších borců, dokáží se vyrovnat všem, které potkají!

Jedeme dál!