Tým Válečníků Děčín U15 se o víkendu představil na dalším turnaji Central European Youth Basketball League (CEYBL) v německém Potsdamu. Mladí Válečníci odehráli čtyři náročné zápasy proti silným soupeřům z Polska, Francie a Německa a zapsali si dvě vítězství a dvě porážky.
Matěj poprvé vstoupil na basketbalovou palubovku v roce 2016 v Rumburku, kde byl součástí projektu Schrödingerův institut, jenž tehdy fungoval víceméně jako přípravka Slovanu Varnsdorf. O rok později, v roce 2017, nastoupil k prvnímu utkání a následně pokračoval další dvě sezóny. Od sezóny 2019/2020 už oblékal dres děčínských Válečníků v kategorii U12. Úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat – Matěj se stal součástí velmi silné generace, která postupně vybojovala stříbro na MČR v kategorii U13 a zlaté medaile v kategoriích U14, U15 a U17.
Sezóna začala přípravou v srpnu na soustředění ve Varnsdorfu, kde se děvčata věnovala basketbalovým dovednostem, jak dovednostem jednotlivce, tak i týmové spolupráci. Hlavním cílem bylo tým po prázdninové pauze opět stmelit a motivovat je k návratu na hřiště.
Nutno podotknout, že hned na začátku sezóny došlo ke spoustu změn. Nejen, že se tým musel vyrovnat s novou sestavou – musel se také seznámit s novým trenérem a asistentkou.
Před začátkem sezóny jsme se vydali na přípravné utkání do Varnsdorfu. Utkání bylo důležitým krokem před vstupem do sezóny. Naším hlavním cílem bylo sehrání družstva. Mimo jiné na ně čekalo i první seznámení s našimi hostujícími hráčkami z týmu BASKET Varnsdorf.
Sezóna začala domácím utkáním s týmem BK Lvice Litoměřice. Utkání jsme prohráli, důležité pro nás ale bylo vidět tým hrát a vědět, na čem potřebujeme zapracovat. Sezóna pokračovala dál. Zápasy začaly být mnohem vyrovnanější a přicházely i první výhry, ze kterých jsme měli radost.
Z této základní části jsme postoupili do ligy A, kde jsme se setkávali s týmy jako jsou BK Karlovy Vary, BC Slaný nebo BK Klatovy, na jejichž venkovní zápasy jsme se vždy snažili jet spolu. Tyto cesty neskutečně podpořily psychiku hráček a také se zasloužily o další stmelení týmu.
Po množství odehraných utkání a spoustě úrazů jsme se nakonec umístili na 4. místě. Považujeme to za slušný úspěch. Hlavním cílem této sezóny nebylo vyhrát a umístit se na 1. místě v tabulkách, ale stmelit tým a pracovat na jejich týmových i skupinových dovednostech.
A co na sezónu říkají samotné hráčky?
Kateřina Adamcová, kapitánka týmu: „Začátek sezóny byl pro nás všechny celkově hodně těžký, byla tam změna trenéra, liga, zkušenější týmy a taky hodně malá kolektivita celkového týmu, i tak jsme se hodně vytáhly i jako tým ale současně jednotlivci týmu. První nádech naší sezóny byla výhra nad Slunetou o bod v prodloužení. Od té doby jsme si byly s holkami blíže a konečně jsme se reprezentovaly jako jeden tým zároveň i s našimi novými trenéry. Ano ve zbytku sezony byly i nějaké tmavší chvíle ale to se stává a stávat asi bude. Pořád máme co dohánět co se hry týče, ale tohle byla zatím naše nejlepší sezóna i když byla rozjezdová. Za takhle velký pokrok můžou hlavně naši trenéři, kteří s námi mají tu trpělivost a nevzdávají to s námi a my všechny jim za to děkujeme.“
Kristýna Kreutzerová: „No za mě to mohlo být určitě lepší, měly jsme na víc, ale užila jsem si to, a jsem s výsledkem i tak spokojená. Zlepšily jsme se určitě v obraně, na té jsme tenhle rok určitě hodně makaly.“
Určitě velký dík patří rodičům, kteří celý tým podporují a holkám fandí a snaží vždy trenérům vyjít vstříc. Díky patří i klubu za veškerou podporu a pomoc v sezoně.