Tým Válečníků Děčín U15 se o víkendu představil na dalším turnaji Central European Youth Basketball League (CEYBL) v německém Potsdamu. Mladí Válečníci odehráli čtyři náročné zápasy proti silným soupeřům z Polska, Francie a Německa a zapsali si dvě vítězství a dvě porážky.
Matěj poprvé vstoupil na basketbalovou palubovku v roce 2016 v Rumburku, kde byl součástí projektu Schrödingerův institut, jenž tehdy fungoval víceméně jako přípravka Slovanu Varnsdorf. O rok později, v roce 2017, nastoupil k prvnímu utkání a následně pokračoval další dvě sezóny. Od sezóny 2019/2020 už oblékal dres děčínských Válečníků v kategorii U12. Úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat – Matěj se stal součástí velmi silné generace, která postupně vybojovala stříbro na MČR v kategorii U13 a zlaté medaile v kategoriích U14, U15 a U17.
Děčínské Válečnice ročníku 2011, doplněné o mladší talentované hráčky ročníku 2012, si před Vánoci zajistily postup do extraligy, a tak budou v novém roce absolvovat zápasy mezi šestnácti nejlepšími týmy v republice. Týmy budou rozděleny do dvou skupin po osmi, přičemž z každé skupiny postupují nejlepší čtyři týmy na závěrečné MČR.
Po rozlosování soutěže jsme věděli, že jsme v jedné z těžších skupin, jelikož kromě nás (loni 10.místo na MČR) bylo k nám do skupiny nalosováno USK Praha (loni 3. místo), Kladno (7.místo) a zároveň vítězky Festivalu holky z Litoměřic. Na dvě až tři postupové pozice se sešly 4 týmy a naši tři hlavní soupeři nás čekali hned v prvních třech kolech na jejich palubovkách. My si byli vědomi, že musíme hned v těchto utkáních podat co nejlepší výkon a přivést co nejlepší výsledky. To se povedlo a po třech výhrách jsme přeci jen měli klidnější spaní. Poté nás čekala série zápasů, kde jsme byli od první minuty favoriti a až na nepříliš povedené domácí utkání s Chomutovem (výhra 64:60) jsme tuto roli zvládli. Den blbec jsme si vybrali v domácím utkání s Litoměřicemi, které jsme hlavně mentálně nezvládli a střelecká nemohoucnost v poslední čtvrtině (2 vstřelené body) nám připravila první zaslouženou prohru v sezoně, a to s nízkým skóre 43:46. Už s jistotou prvního místa ve skupině a postupem do extraligy jsme odcestovali s omlazenou sestavou do Chomutova, kde většina hráček byla tvořena týmem U13 a jela nasbírat zápasové zkušenosti, a tak z toho pramenila druhá prohra v základní části.
Pozitivem podzimní části je, že minimálně do jednoho zápasu naskočilo 22 hráček, přičemž pouze Verča Kuberová se Sofčou Houserovou odehrály všechna utkání a my tak mohli v některých zápasech dát volno hráčkám, které pravidelně nastupují i za U15. Musím nadále holky pochválit za tréninkovou morálku, a to jak na týmových trénincích, tak kondičních či ranních. U mnohých z nich jde vidět velký posun a je jen na nich, aby v tomto přístupu pokračovaly i v další části sezony.
Jsme si vědomi, že už samotný postup do extraligy je pro nás velkým úspěchem a jsme rádi, že se budeme moc poměřit s nejlepšími týmy v republice. Zároveň věříme, že pokud odehrajeme zápasy v plné sestavě a vydržíme zdravotně v pořádku, má tento tým na to vybojovat další výhry i v extraligové části a dokázat, že není mezi elitou náhodou.